Oldřich Janota: 2009 Ora pro nobis (Studio & Live)

Poznámka úvodem: Tvůrci menšinového umění (které se stane zpravidla populárním až po jejich smrti a obchodníci si mnou ruce, v lepším případě z toho něco kápne potomkům) to nemají v materiálním světě lehké. Samozřejmě obecně, netýká se to zdaleka jen Oldřicha Janoty. Proto vyzývám ke koupi tohoto i všech dalších CD, které jsou ještě k mání, a to nejlépe přímo - učinit tak lze zde anebo další CDéčka zde. Ještě lépe - zorganizujte koncert Ora pro nobis, beztak se bezprostřední kontakt nedá zakonzervovat do žádného CD či DVD - kontakt je zde.

Nasdíleli jsme elektronické verze tvorby Oldřicha Janoty ze dvou důvodů:
1. Řada vydání je beznadějně nesehnatelných. Pro příklad uvádím inzerát, který jsem nedávno objevil: KOUPIM Za vasi cenu koupim cedecko Oldrich Janota - Podzimni kral. Manzel ho shani uz roky a nabizi za nej 1000 korun nebo i vic. Chtela bych mu ho koupit k narozeninam. Cena zalezi na domluve. Nevite o nekom kdo ho ma? Moc dekuji. Martina B, 2.5.2010
Vzpomínám, jak se v aukcích prodávala za horentní sumy první deska Collegium Musicum. Na Slovensku už ale distribuční společnosti zareagovaly. Remasterovaná vydání celé diskografie CM potažmo Mariána Vargy slaví komerční úspěchy (za socialismu panoval druhý extrém, komerční úspěch komunistům smrděl - ovšemže jen u druhých). Vcelku mě proto zarazilo, že vydavatelství Lidovek se chtělo zbavit závazku RESPEKTu vydat Ora pro nobis (viz níže). Neznám detaily, ale nemůžu si pomoci, rozhodovali tentokrát opět ignoranti a LN ztratily u kulturních obyvatel této malé zemičky opět řadu bodů ze své prestiže.
2. Alba atp. již nasdílel někdo jiný, ale v kolísavé kvalitě. Takže dle zásady: Když už, pak kvalitně. Práce Oldřicha Janoty si jistě zaslouží větší péči než ripnout CD, naskenovat obal (a ani jej neoříznout) a pak vše jako seno naházet na síť.

Nebudeme-li se chovat s úctou i k tak cenným statkům, pak: Ora pro nobis. Kdokoli.

Oroduj za nás, Matko Boží

Když ještě Oldřich Janota netušil, jak se vydání pozoruhodného alba zkomplikuje (viz článek Tomáše Klementa níže), měl oprávněné obavy, jak přijme vydavatel (RESPEKT) a veřejnost jeho nápad na vzhled obalu. A vskutku: nebýt toho, že Janota posléze musel zafinancovat valnou část vydání a mohl tak mít ‘poslední slovo’, s obálkou tak, jak ji vidíte, bychom se nesetkali. Zajímavé, jak funguje autocenzura, máme ji všichni pevně zakořeněnu v sobě. Přitom z hvězdiček Evropské unie kolem Panny Marie nelze usuzovat Oldřichovu euroskepsi a ani opačně. A už vůbec ne jakékoli znevažování tematu. Opak je pravdou. Přemýšlejte… Tak ostatně zní Oldřichův vzkaz z jeho složitého světa, odpustíte-li mi kostrbatý ‘překlad’ jeho myšlenek.
Oldřich na svých stránkách k albu uvádí: “Album je věnováno ideji praporu Evropské unie, kterým se Evropa přihlásila k Panně Marii jako ke své patronce. Zajímavé jsou v tomto ohledu první ohlasy. Např. podle recenze ČRo Pardubice jde o parodii, zatímco podle Katolického týdeníku o předložení jedné z klíčových otázek dnešní doby. Na nahrávce se podílelo 12 muzikantů, profesionálů i úplných amatérů, v jakémsi ‘komunitním’ duchu, byť, oproti původnímu záměru, vytvořeném do značné náhodně při práci ve studiu.”

Malé shrnutí

Janota je původně folkař, ale v 70. a 80. letech patřil mezi inovátory a hledače nového hudebního výrazu. S Jakubem Nohou hrál v pražské skupině Pentagram, nezvyklé nástrojové obsazení měla skupina Mozart K., experimentální rock a minimal si vyzkoušel při spolupráci s Pavlem Richterem a Lubošem Fidlerem. Na přelomu 70. a 80. let vystupoval s Vojtěchem a Irenou Havlovými a jeho hudba měla blízko k new age. V roce 1985 Janota opustil na čas hudební scénu úplně. Vrátil se tiše, za zvuku akustické kytary a tibetských mís Stanislava Doležala. Komorní hudbě zůstal věrný i v novém tisíciletí, nejčastěji vystupuje sám s kytarou. Ale Janotovo působení není jen spjaté s hudbou, koncem loňského roku vyšla v nakladatelství Malvern knížka krátkých próz nazvaná Neslyšící děti. Janota, jinak vystudovaný novinář, zde přináší postřehy na lidi a události kolem něj, nepopírá inspiraci Erbenem nebo ruskými pohádkami… Rozhled Janoty je vskutku nesmírný.

Naslouchat jiným lidem a svému okolí vůbec

Tereza Dvořáková rozmlouvá s Oldřichem Janotou na téma nového alba
v pardubickém Neonu dopoledne 9. října 2009

2009 Ora pro nobis - Studio

01 Poslední
02 Lanovka
03 Že na tvých ramenou
04 Dávat
05 Jako když taje
06 How to Say Goodbye
07 Parník
08 Ani labuť ani lůna
09 Vrátit se domů
10 Tvá bílá růže
11 Štěbetání ptáků
12 Vesmír
13 Svobodný Tibet
14 Mária
15 Anděle bělostný
16 Hříbátko

2009 Ora pro nobis - Live

Dvoucédéčkový bootleg pochází zřejmě z nahrávky koncertu v Pradubickém divadle 6. 9. 2009. Zde kapela hrála ve složení totožném se studiovou nahrávkou.

Side 1 + Side 2
Bohužel bez podrobného tracklistu.