The Who: Discography - Diskografie (1964-2010)

Article Index
The Who: Discography - Diskografie (1964-2010)
OBDOBÍ 1964 - 1978 PERIOD
OBDOBÍ 1979 - 2000 PERIOD
21. STOLETÍ - 21st CENTURY
All Pages
Diskografie The Who (Discography 1964-2010) & Bootlegs - 95 Albums
The Who with flag Morning side Park NYC
95 Albums CDrips => MP3 (128-320 kbps) nebo FLAC nebo WavePack

Jedna z nejvlivnějších kapel

The Who on the Magic Bus 1960s
The Who je britská hudební skupina založená v roce 1964. Ve své době byla největším konkurentem Beatles na poli popové scény. Je považovaná za jednu z nejlepších a nejvlivnějších. Kapela se proslavila zejména písní "My Generation" a první rockovou operou Tommy. Dle žebříčku časopisu Rolling Stone, se skladba "My Generation" řadí na 11. místo z 500 nejlepších písní v historii.

Diskografie The Who není rozhodně tak vyrovnaná jako u Beatles a Rolling Stones, přesto však na svých nejlepších albech produkovali vynikající rock, který tuto britskou skupinu právem řadí na rockový Olymp vedle zmíněných legend. Lídr Who Pete Townshend je považován za jednoho z nejlepších rockových kytaristů a skladatelů a Keith Moon byl určitě nejschopnějším bubeníkem, jaký kdy hrál rock'n'roll. Význam Who spočívá především v přeměně syrového bílého rythm & blues v hard rock a heavy metal (album Live At Leeds jmenuje většina kritiků jako první metalovou nahrávku). Přesto jejich vrcholným dílem zůstává 2 LP Tommy, první skutečná rocková opera, dodnes fascinující fúze náboženství, rock'n'rollu, klasické hudby a desítek dalších vlivů.

Who

Zárodky skupiny se objevují už v r.1962 ve skupině Detours, kterou na střední škole založili Daltrey s Entwistlem. Zakrátko se přidal i Townshend, který obohatil zvuk skupiny o svoji průraznou kytaru a nasměroval ji k bílému rythm & blues. V roce 1964 se přejmenovali na The Who. V té době už koncertovali po celém Londýně a právě na jednom vystoupení neznámý mladík z publika sebevědomě prohlásil, že dokáže hrát líp než tehdejší bubeník kapely Doughie Sandon. Takto se přidal Keith Moon a sestava The Who byla kompletní. Skupina se rychle proslavila hlasitými a divokými koncerty. Na jednom z nich zlomil Townshend nešťastnou náhodou o nízký strop krk své kytary, kterou pak vzteky dobil o podlahu. Publikum bylo u vytržení (zvlášť když se přidal Moon s likvidací své bicí soupravy) a tak vzniklo pověstné rozbíjení nástrojů po každém koncertě.

Úspěšnou sérii singlů začala Townshendova skladba "I Can't Explain", se kterou Who poprvé vystoupily v TV show Top Of The Pops. Do Top 10 se dostaly také "Anyway, Anyhow, Anywhere" a "My Generation", která se díky slavnému sloganu "Hope I die before I get old" stala hymnou londýnské mládeže. Skupina vyprodávala koncertní sály, úspěch zaznamenali i s debutovou LP My Generation, přesto kvůli "povinnému" ničení nástrojů stále nevycházeli z dluhů. V r.1967 vyšla nijak mimořádná deska A Quick One s hitem "Happy Jack" a o rok později The Who Sell Out následovaná výborným singlem "Pictures Of Lilly". Úspěšné turné jim nepřineslo popularitu u majitelů hotelů - jeden bouřlivý večírek dokonce zapříčinil doživotní zákaz ubytování v hotelech Holiday Inn.

Who

Po návratu z turné vydali ještě singl "I Can See For Miles" a pak už se soustředili na natáčení Townshendova mistrovského díla - rockové opery Tommy. Ta vyšla v dubnu 1969 za mimořádné pozornosti hudebního světa a díky výjimečné hudbě i sjednocujícímu provokativnímu příběhu slepého, hluchého a němého chlapce zapsala Who natrvalo do rockové historie. Skupina Tommyho představila i na tak prestižních scénách, jako jsou londýnské Colliseum a newyorská Metropolitní opera. Turné po USA zaznamenalo nebývalý úspěch, v popularitě jim z britských kapel mohli konkurovat pouze Rolling Stones. V srpnu 1969 vystoupili jako jedni z mála Britů na legendárním woodstockém festivalu. V roce 1970 vyšla nahrávka jejich vystoupení v aule leedské univerzity na dalším slavném albu Live At Leeds. Jak tato nahrávka ukazuje, byli Who v té době nazýváni "nejlepší koncertní rock'n'rollovou kapelou na světě" zcela po právu.

Okouzleni koncertními úspěchy, rozhodli se Who přenést ten ohromný proud energie na další studiovou desku. Who's Next vyšla v červnu 71 a hned obsadila vrchol ostrovního žebříčku (v USA skončila 4.). Who na tomto albu zúročili vše, co se v 60. letech naučili: rockovou výbušnost, dokonalou interpretaci a souhru jednotlivých nástrojů a především Townshendův výjimečný skladatelský talent. Všech 9 skladeb je jedním slovem úžasných, od "Baba O'Riley" s efektně použitým syntezátorem na začátku, přes skvěle gradovanou "Song Is Over" až po hardrockovou "Won't Get Fooled Again", která dala prostor Daltreymu "chlapáckému" hlasu. Who's Next je bohužel posledním "pětihvězdičkovým" albem skupiny. V následujících letech tíhl Townshend k větším plochám a složitě vrstveným kompozicím, průrazný zvuk kapely stále častěji brzdily klávesy. Povedlo se ještě pár singlů ("Join Together", "5.15"), ale důstojného následovníka Tommyho nebo Who's Next už Who nenatočili.

Quadrophenia z r.73 měla být další rockovou operou, ale tak výrazného uznání se nedočkala, byla kritizována především za "nadbytečnou instrumentaci". Dnes už je hodnocena jako klasická deska, poslední majstrštyk kapely. Další studiové album Who By Numbers (75) se totiž moc nepovedlo, melancholicky zobrazuje problémy stárnutí. O mnoho více fanoušků přinesl skupině Kenem Russellem zfilmovaný Tommy, ve kterém si s chutí zahráli vedle Daltreyho v hlavní roli také Tina Turner, Elton John a Jack Nicholson. Filmová verze opery vyšla i na desce, kvalit originálu z r.1969 ale pochopitelně nedosahuje. Přestávky mezi jednotlivými alby vyplňovali členové Who sólovými aktivitami, nejvíce sólových desek do té doby natočil překvapivě Entwistle (celkem 4). Ten také sestavil pro fanoušky album rarit a předtím nevydaných nahrávek Odds & Sods.

Who

V letech 1975-76 byli Who opět na turné. Koncert konaný 21.5.1975 v americkém Charltonu přinesl kapele zápis do Guinessovy knihy rekordů v kategorii "Nejhlasitější kapela na světě" (ve vzdálenosti 50m od pódia naměřili hygienici plných 120 decibelů!) Bohužel posledním albem v klasické sestavě bylo nadějné Who Are You s několika pozoruhodnými skladbami (stalo se nejprodávanějším albem skupiny od dob 1. vydání Tommyho). Necelý měsíc po vydání byl Keith Moon nalezen ve svém bytě mrtev. Předávkoval se prášky, které užíval pro překonání silné alkoholové závislosti. Po počátečním šoku se zbytek kapely rozhodl pokračovat a na místo Moona přišel Kenney Jones, někdejší člen Small Faces.

Rok 1979 znamenal paradoxně velký comeback skupiny, která vyjela na rozsáhlé turné po celém světě. Do kin přišly také úspěšné filmy The Kids Are Alright a Quadrophenia, následovány stenojmennými soundtracky. Povedený rok bohužel pokazila prosincová tragédie na koncertě v Cincinnaty, kde bylo 11 fanoušků ušlapáno k smrti. Zdrcená skupina uvažovala o rozchodu, ale nakonec protáhla turné až do r.1980. V dalším roce vychází rozporuplná Face Dancers a hned následující rok také průměrné LP It's Hard, které je posledním studiovým albem v diskografii Who.

Townshend, Daltrey i Entwistle pokračují se střídavými úspěchy ve svých sólových kariérách, kvality společných děl bohužel nikdo z nich nedosáhl. Přestože se Who oficiálně rozpadli, čas od času se nechají přemluvit k společnému vystoupení, jako například na koncertě Live Aid v r.1985 ve Wembley nebo v r.1989, kdy se v rámci oslav 25. výročí skupiny vypravili na americké turné (absolvovali během čtyř měsíců celkem 43 koncertů). Poslední hmatatelnou aktivitou skupiny bylo vydání rozsáhlé čtyřdílné kompilace Thirthy Years Of Maximum R&B v roce 1994. Další reunion přišel v r. 2002, kdy vychází vynikající 2CD kompilace The Ultimate Collection, následovaná velkým turné v r. 2003. Bohužel 1 den před prvním koncertem zemřel v hotelovém pokoji na infarkt John Entwistle, Townshend s Daltreym turné tedy nakonec rozjeli ve dvou.

The Who, 1967
The Who, 1967

Co zde najdete - What you will find

OBDOBÍ 1964 - 1978 PERIOD
1964 The High Numbers - Live at The Marquee Club
1965 The Who Sings - My Generation
1966 A Quick One (Happy Jack)
1967 The Who – Sell Out
1968-04-05 New York
1968 Magic Bus: The Who on Tour
1968 Direct Hits
1968 Demos for The Who - "Tommy"
1969 Tommy
1969-10-22 Accept No Substitute, NY Fillmore East, USA
1969 The Complete Amsterdam
1969 The Soundboard Tapes
1969-08-17 Woodstock
1969-12-04 Bristol Hippodrome, England
1969 Winter Time Trip
1970 Live at Leeds
1970 Live Tommy at the Leeds (Soundboard Bootleg)
1970 Berkeley
1970 New Years Eve
1971 Who's Next
1971 Gutter Punks in a Warehouse, New Orleans
1972-12-09 London, UK
1973 Quadrophenia
1973-12-06 Capitol Center, Landover
1973-12-04 Spectrum, Philadelphia, PA.USA
1974 Odds & Sods
1975 Live at the Summit, Houston, Texas
1975 The Who By Numbers
1975-11-20 Houston
1976-06-12 Swansea, Wales
1977-12-15 Exploding Drummer (Gaumont State Theatre, Kilburn, London UK)
1978 Who Are You
1978 The Demos Tapes
1978 Who Are You
1978 You Are Who? (Demos & Outtakes)

OBDOBÍ 1979 - 2000 PERIOD
1979-05-17 Paris, France
1979-08-12 Chicago (Soundboard)
1979-12-15 New Haven Conneticut
1979 The Kids Are Alright
Pete Townshend: 1980 Empty Glass
1981 Face Dances
1981-03-28 Rockpalast, Essen, Germany
1981 Hooligans (Compilation)
1982-10-20 The Kingdome, Seattle
1982-10-27 San Diego, CA
1982 It's Hard
1982 Join Together (Compilation)
1983 Greatest Hits
Pete Townshend: 1983 Scoop
1984 Who's Last
1986 Pete Townshed & David Gilmour Live Cannes France
1985 Meaty, Beaty, Big and Bouncy
1988 Who's Better, Who's Best (Compilation)
1989-06-27 New York
1989 Tommy Anniversary Tour Join Together
Pete Townshend & VA: 1989 The Iron Man (The Musical by Pete Townshend)
1991 Rarities 1966-1972
1994 Thirty Years of Maximum R&B
1996-10-20 Quadrophenia - San Jose Arena
1996-07-18 Madison Square Garden, New York
1996-06-29 Hyde Park, London, England (with David Gilmour)
1996 At The Isle of Wight Festival 1970
1996 Music Must Change
1996 My Generation - The Very Best of the Who
1999 Final Stage with Keith
1999 The Best of The Who

21. STOLETÍ - 21st CENTURY
2000-07-07 Camden, New Jersey
2000 BBC Sessions
2001 More BBC and TV sessions 1965-1970
2002 The Ultimate Collection
2003 Demos for Quadrophenia (1972-73)
2003 Live at the Royal Albert Hall
2003 My Generation - Deluxe Edition (2 CD)
2003 Who's Next (DeLuxe Edition) (1971-2003)
2004 Then and Now: 1964-2004
2006 The Endless Wire
2006-07-14 Locarno, Switzerland
2006-09-13 Live at Wantagh
2006-10-29 Roundhouse, London
2007-02-28 Phoenix, Arizona
2007-06-24 Glastonbury
2007 Direct Hits
2008 Amazing Journey - The Story of the Who
2008 Live at Charlton 1974
2008 A Quick One (1966) - 2 CD
2008 Tommy Deluxe Edition
2008 My Generation (1965)
2009 The Who Sell Out (Deluxe Edition)
2009 King Biscuit Flower Hour (Washington, 1973-06-12)
2009 Greatest Hits
2010-02-07 Bridgestone XLIV Super Bowl Halftime Show, Sun Life Stadium; Miami, FL
2010 Greatest Hits & More
2010 Greatest Hits Live - 2CD
The Lifehouse Demos
It's Face Demos
John Entwistle, Keith Moon
John Entwistle, Keith Moon


We have 4984 guests online

Alternativní vyhledávání

Integrovaný vyhledávač je vpravo nahoře a zde podrobné hledání. Níže najdete vyhledávání alternativní:

Doplnění prostřednictvím Google

Zoohoo moc účinné není

Zoohoo:
noCopyright  2012 Share Association, s.o.  •  Contact  •  Site Rules  •  Site Map
Website powered by free RSS Joomla!  •  Design: RocketTheme - AfterBurner  •  Optimization PageRank  •