Dost možná jeden z nejděsivějších filmů, které jsem viděl. Naprosto fantasticky ponurá atmosféra (ruchy, hudba- chtěl bych ten hukot slyšet v kině). Šílené snové vize, silné intimní momenty a hlavně neskutečně dobrá Jessica Chastain. Škoda snad jen, že se nepovedlo úroveň vizuálních efektů posunout ještě o úroveň výš. Nevadí to ale moc, jsou užity hodně střídmě. 9/10 a zatím film roku.

Hodně velké unikum v rámci subžánru 'hlavní hrdina je (možná) blázen'. Michael Shannon je ženatý s Jessicou Chastain (mimochodem skvělé herecké výkony, oba dva) a má hluchoněmou dcerku. A apokalyptické vize o jakési superbouři, která nepřinese nic dobrého. Jeff Nichols (režisér i scénárista) zvolil zajímavý přístup, kdy o sobě nechává hlavní postavu pochybovat. Ale blázni si většinou nemyslí, že jsou blázni, což v divákovi budí poměrně oprávněnou obavu, že se nakonec fakt něco semele. Hlavně ale neočekávejte katastrofický snímek - Take Shelter je z větší části tíživé rodinné konverzační drámo, sem tam obohacené nějakým takřka hororovým výjevem. V závěrečných patnácti minutách mě několikrát (ne)příjemně zamrazilo, na čemž nese velký podíl vynikající soundtrack. O úplně poslední scéně by se dalo dlouze diskutovat (nakolik ji brát doslovně / co případně symbolizuje), za což taky palec nahoru. Veliká spokojenost, ale nebude to zdaleka pro všechny.

Ten konec je skutečně dost symbolický ve vztahu k situaci celé americké a západní společnosti, kdy končí doba levné ropy (co myslíte, že představoval ten déšť?) a pohodlného žití. Civilizační kolaps, na který se lidi připravují tak, že nakupují zásoby, staví si bunkry a zařizují soběstačné hospodářství, je opravdu jedním z poměrně aktuálních témat a zdaleka nejde jen o bláznivé survivalisty - stačí se podívat např. sem, sem nebo sem. Tak nějak jsem už podle ukázek tušil, že Take Shelter bude tohle téma řešit a za ten závěr jsem v podstatě rád, protože se tu ponechává možnost pro širší množství interpretací, ale na druhou stranu - pokud bychom přijali závěr za autentický, jaký smysl by pak mělo celé to předcházející drama o boji se sebou samým, které v podstatě skončilo ve chvíli, kdy se otevřely dveře od bunkru? Ten epilog skutečně funguje jako takový přílepek, o kterém je možná nejlepší přemýšlet zvlášť; respektive vnímat ty dvě části separovaně - první jako charakterové drama o síle rodiny a druhou jako obecnější podobenství. Tohle zas jenom dokazuje, jak strašně důležitý ve filmu (a v podstatě jakékoli fikci) je konec - doslova "make or break". Tady je to zcela vzácně tak napůl. (Ale upřímně, Coeni se v Seriózním muži s něčím podobným vypořádali mnohem líp.)
Michael Shannon pak jenom potvrzuje moji domněnku, že patří mezi nejvýraznější současné americké herce.

Curtis (Michael Shannon) je muž, který se svou manželkou (Jessica Chastain) a šestiletou neslyšící dcerou žije poklidný život v malém městě v Ohiu. Jednoho dne však Curtis začne mít děsivé apokalyptické sny. Vnitřně potlačované vize postupem času přerostou v posedlost, která ho nutí k vybudování protibouřkového bunkru v podzemí u rodinného domu. Jeho podivné chování se setkává s nepochopením v řadách jeho nejbližších. Rostoucí tlak na jeho manželství a napjaté vztahy s přilehlou komunitou jsou ovšem nic proti tomu, co by možná jeho sny mohly ve skutečnosti představovat. Mladý manžel a otec pak čelí rozporu, zda-li má ukrýt svou rodinu před blížící se zlověstnou bouří anebo před sebou samým.